Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kauza Lidice a politika paměti v České republice
Antonyová, Veronika ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Kalhousová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou mobilizace paměťové politiky v souvislosti s mírou kolaborace v Čechách s nacistickým Německem. Celý případ jsem zasadila do širšího kontextu vyrovnávání se s otázkou holokaustu v postkomunistických zemích. Proces a důsledky mobilizace paměťové politiky jsem analyzovala na konkrétním případu lidické kauzy. Blíže jsem zkoumala, jaké konkrétní dopady má špatné a nepřesné vyrovnání se s historickou minulostí na současnou politickou scénu a veřejnost v České republice. Klíčová slova politika paměti, mobilizace paměťové politiky, holokaust, kolaborace, Lidice, europeizace
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
Ve stínu Lidic - srovnání proměn paměti obcí vyhlazených v období Protektorátu Čechy a Morava
Kyliášová, Sandra ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na proměny vnímání vybraných obcí, které byly postiženy vyhlazovací akcí během existence Protektorátu Čechy a Morava. Na rozdíl od Lidic a Ležáků nejsou však dnes natolik známé. Pro srovnávání jsem zvolila pět moravských obcí a osad, z nichž Zákřov a Javoříčko ležely na Olomoucku, Ploština, Prlov a Vařákovy paseky se nacházely v oblasti Valašska. Úvodní část je věnována teorii problematiky paměti se zaměřením na paměť kolektivní a místa paměti s inspirací u současných autorů z řad sociologie a historie. Jmenovitě Maurice Halbwachs, Pierre Nora, Jan Assmann a v Čechách Miroslav Hroch. Následuje chronologické shrnutí historického vývoje v jednotlivých lokalitách, od jejich vzniku, přes jejich likvidaci, až po vývoj po druhé světové válce. Hlavní pasáží této práce je přehled odborných, populárně naučných a výjimečně i beletristických literárních zdrojů a mediálních pramenů, které vytvářely paměť těchto míst od konce druhé světové války až do současnosti. V těchto pramenech je patrný výrazný politický a sociální posun mezi jednotlivými obdobími včetně propagandy založené na vynechávání některých informací nebo fabulace ideologicky zatížených teorií. Součástí je také závěrečné porovnání konkrétních lokalit a zamyšlení nad důvody, proč jsou dnes ,,ve stínu Lidic". Klíčová...
Masakry v Lidicích a Klakovské dolině - srovnání mediální reprezentace a historické reflexe
Jaroš, Martin ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Bakalářská práce analyzuje skrze diskurzivně-historický přístup a další sociologické koncepty přítomnost tendenčnosti či instrumentalizace v dobovém tisku a vývoj společenské diskuze k tématu vypálení obce Lidice a osad Kľak a Ostrý Gruň; konkrétně sleduje míru informovanosti a mediální obsahy vybraných periodik od doby protektorátu Čech a Moravy, přechodného období existence Slovenského štátu, přes 40 let komunistické éry, po obnovená či nově vzniklá periodika listopadu 1989, až do současnosti, tj. roku 2017, a to až na výjimky po dekádách, vždy v den výročí události. Práce se snaží potvrdit hypotézu, že citlivé historické události bývají vykládány tendenčně, poplatně aktuálnímu režimu, a to skrze (v tomto případě) tištěná média; ať už vládní, opoziční, nebo i ta, která se snaží se o (politickou) nestrannost a nezaujatost.
Sedmdesát let vzpomínek na Lidice a Ležáky
Tajčová, Tereza ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce zachycuje způsob, jakým bylo vzpomínáno na obce Lidice a Ležáky, které byly během druhé světové války vyhlazeny nacisty. Text postihuje období od roku 1945 do současnosti, přičemž se zaměřuje na obraz těchto obcí (a tragédií roku 1942) v odbojářských periodikách Hlas revoluce a Národní osvobození. Na základě kvantitativní i kvalitativní analýzy těchto pramenů autorka interpretuje obraz vzpomínání na lidickou a ležáckou tragédii v daných periodikách a zasazuje jej do dobového kontextu. Klíčová slova: Lidice, Ležáky, Národní osvobození, Hlas revoluce, pieta
Pietní akt v Lidicích roku 1945 - mediální obraz vs. historická fakta a vzpomínky pamětníků
Miková, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce Pietní akt v Lidicích roku 1945 - mediální obraz vs. historická fakta a vzpomínky pamětníků přináší, jak už název napovídá, užší vhled do problematiky poválečné produkce vybraných československých médií. Jak tehdejší tištěná periodika a rozhlas informovaly o události, která přesahovala tuzemské dění? V jakém kontextu byl tragický osud Lidic vzpomínán? Uplatnila masová média svůj potenciál při hledání lidických žen a dětí? Jak se vypořádala s otázkou viny nacistických zločinců a Němců jako národa? Jak nahlížela na celou lidickou tryznu a jakou část jejího autentického záznamu zprostředkovala široké veřejnosti? Jednalo se spíše o pravdivé informace či nikoli? Posloužila pieta k propagaci ideových zájmů některých médií? Jaký obraz utvářela média západním zemím a jaký Sovětskému svazu? Na tyto a další otázky se autorka ve své práci pokusila nalézt odpovědi. Práce vychází především ze studia dochovaného archivního materiálu, tedy článků Lidové demokracie, Práva lidu, Mladé fronty, Rudého práva, Svobodného slova, Svobodných novin a rozhlasového záznamu, stejně tak jako z dostupné odborné literatury, memoárů, dokumentů a autentické výpovědi lidické ženy.
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.